Tak jaká auta jsou tedy lepší? Ty co řídí lidské bytosti nebo stroj?
Samořídící auta mají zorné pole 360°. Nemohou se opít, nemohou pocítit únavu ani zažít nebezpečný mikrospánek. Nemohou ztratit pozornost kvůli reklamnímu banneru, hezké slečně nebo kvůli jakýmkoliv jiným rušivým elementům. Jejich reakce jsou mnohonásobně rychlejší než jakéhokoliv člověka na zemi. Nezapomenou dát přednost nebo nezačnou brzdit pozdě v dojíždění kolony stojících aut. Nepíšou textové zprávy nebo si nepodpírají ramenem mobil u ucha.
Představme si, kolik času bychom měli, kdybychom nemuseli využívat čas v autě čistě k řízení. Sedneme si do auta, nastavíme autu jako destinaci Prahu, vytáhneme si notebook a po čas jízdy si v klidu vyřídíme poštu, zkontrolujeme internetové bankovnictví a ještě si přečteme náš oblíbený blog. Zbavení se povinnosti řízení, je jen další krůček k plné automatizace všeho, o kterou urputně stojíme. Lidstvo si už od počátku snaží svou práci co nejvíce usnadnit a není na tom samozřejmě nic špatného. Dokonce existuje už tak extrémní vize světa v budoucnosti, která říká, že člověk bude placený pouze za to, že žije, všechno ostatní už totiž bude úspěšně zautomatizované. Na člověku už jen zbyde dobře namazaný stroj koordinovat.
Dovolte abych Vám odcitoval z knihy Druhý věk strojů, kterou bych vřele doporučil :
„Tým vědců z Berkeley vybavil humanoidního robota čtyřmi páry kamer a algoritmy, které mu umožnily „vidět" ručníky, jednotlivé i složené.Tyto algoritmy fungovaly. Robot úspěšně zvládl uchopit a poskládat ručníky, přestože k tomu občas potřeboval víc pokusů. V průměru mu však trvalo 1478 sekund, tedy více než dvacet čtyři minut, než poskládal jeden ručník. Robot trávil většinu času rohlížením a žjištováním, kde je ručník a jak ho má uchopit.
Tyto výsledky poukazují na to, že kuchaři, zahradníci, opraváři, stolaři, zubaři a domácí ošetřovatelé v dohledné době nebudou nahrazeni stroji. Všechna uvedená povolání zahrnují velikou míru senzomotorické práce a mnoho z nich také vyžaduje představivost, rozpoznávání vzorů ve větším rámci a komplexní komunikaci. Některé z těchto prací nejsou dobře placené, ale na druhou stranu se jich netýká souboj člověka proti stroji." ,
Dovedu si velmi živě představit, jak si odborníci ještě před deseti lety marně lámali hlavu, jak nacpat počítač, který zabíral obří prostory, do malého kompaktního zařízení. Určitě se jim ani nezdálo o několika terabajtových kompaktních pevných discích nebo o virtuální realitě, která je již nyní ve velmi pokročilém stádiu.
Co se snažím říct, je fakt, že ať už se jedná o roboty, kterým zatím dělá problém složit ručník nebo o auta, které většina lidí ještě nechce pustit na silnici bez dohledu, tak se pokrok nikdy nezastaví. A co víc, neustále se zrychluje. Věci, které se nám zdáli ještě před čtyřmi lety nemožnými, se v dnešní době stávají skutečností. Proto žijeme v době, kde máme brýle s počítačovou realitou, dopravu prostřednictvím dronů, velmi kompaktní mini kamery s rozlišením 4K a nebo různé trackování a rozeznávání obličejů. Proč by se tedy neměly přidat samořídící auta? Nevidím jediný důvod.
Samořídící auta mají zorné pole 360°. Nemohou se opít, nemohou pocítit únavu ani zažít nebezpečný mikrospánek. Nemohou ztratit pozornost kvůli reklamnímu banneru, hezké slečně nebo kvůli jakýmkoliv jiným rušivým elementům. Jejich reakce jsou mnohonásobně rychlejší než jakéhokoliv člověka na zemi. Nezapomenou dát přednost nebo nezačnou brzdit pozdě v dojíždění kolony stojících aut. Nepíšou textové zprávy nebo si nepodpírají ramenem mobil u ucha.
Představme si, kolik času bychom měli, kdybychom nemuseli využívat čas v autě čistě k řízení. Sedneme si do auta, nastavíme autu jako destinaci Prahu, vytáhneme si notebook a po čas jízdy si v klidu vyřídíme poštu, zkontrolujeme internetové bankovnictví a ještě si přečteme náš oblíbený blog. Zbavení se povinnosti řízení, je jen další krůček k plné automatizace všeho, o kterou urputně stojíme. Lidstvo si už od počátku snaží svou práci co nejvíce usnadnit a není na tom samozřejmě nic špatného. Dokonce existuje už tak extrémní vize světa v budoucnosti, která říká, že člověk bude placený pouze za to, že žije, všechno ostatní už totiž bude úspěšně zautomatizované. Na člověku už jen zbyde dobře namazaný stroj koordinovat.
Dovolte abych Vám odcitoval z knihy Druhý věk strojů, kterou bych vřele doporučil :
„Tým vědců z Berkeley vybavil humanoidního robota čtyřmi páry kamer a algoritmy, které mu umožnily „vidět" ručníky, jednotlivé i složené.Tyto algoritmy fungovaly. Robot úspěšně zvládl uchopit a poskládat ručníky, přestože k tomu občas potřeboval víc pokusů. V průměru mu však trvalo 1478 sekund, tedy více než dvacet čtyři minut, než poskládal jeden ručník. Robot trávil většinu času rohlížením a žjištováním, kde je ručník a jak ho má uchopit.
Tyto výsledky poukazují na to, že kuchaři, zahradníci, opraváři, stolaři, zubaři a domácí ošetřovatelé v dohledné době nebudou nahrazeni stroji. Všechna uvedená povolání zahrnují velikou míru senzomotorické práce a mnoho z nich také vyžaduje představivost, rozpoznávání vzorů ve větším rámci a komplexní komunikaci. Některé z těchto prací nejsou dobře placené, ale na druhou stranu se jich netýká souboj člověka proti stroji." ,
Dovedu si velmi živě představit, jak si odborníci ještě před deseti lety marně lámali hlavu, jak nacpat počítač, který zabíral obří prostory, do malého kompaktního zařízení. Určitě se jim ani nezdálo o několika terabajtových kompaktních pevných discích nebo o virtuální realitě, která je již nyní ve velmi pokročilém stádiu.
Co se snažím říct, je fakt, že ať už se jedná o roboty, kterým zatím dělá problém složit ručník nebo o auta, které většina lidí ještě nechce pustit na silnici bez dohledu, tak se pokrok nikdy nezastaví. A co víc, neustále se zrychluje. Věci, které se nám zdáli ještě před čtyřmi lety nemožnými, se v dnešní době stávají skutečností. Proto žijeme v době, kde máme brýle s počítačovou realitou, dopravu prostřednictvím dronů, velmi kompaktní mini kamery s rozlišením 4K a nebo různé trackování a rozeznávání obličejů. Proč by se tedy neměly přidat samořídící auta? Nevidím jediný důvod.